Ty útočí na vnitřní orgány, zejména játra a ledviny. Jako malá je tato houba uzavřená v obalu podobném vajíčku, a až když vyrůstá, zůstane z obalu ve spodní části pochva, které se říká kalich smrti. A právem. Každoročně se v Česku otráví sto až dvě stě lidí. Nejvíce, právě kvůli muchomůrce zelené. Nejčastěji si houbaři pletou muchomůrku zelenou a žampion. Výjimkou není ani záměna za bedlu, holubinky, či například oblíbený masák.
Jak ji poznat
Hlavním poznávacím znamením, jak nezaměnit muchomůrku s některou s jedlých hub je kombinace tří znaků.
- bílé lupeny – Pro klobouk je typická bledě až olivově zelená vláknitá pokožka, která může být na slunci až bělavá. Lupeny jsou bílé, u hodně starých hub tmavnou.
- prsten – V horní části spatříte i prsten, který je hladký, ale může být i slabě rýhovaný.
- kalich smrti – obal ve spodní části pochvy
Jak probíhá otrava
Zákeřnost otravy spočívá i v jejím pozvolném nástupu. První příznaky se projevují až po 6 hodině, často, ale i mnohem později. V první fázi je typickým rysem nevolnost, opakované zvracení a průjmy doprovázené silným vyčerpáním. V následující fázi průjmy a zvracení odezní, ve skutečnosti však dochází k razantnímu poškození jater.
Při podezření na otravu houbami je potřeba se urychleně spojit s lékařem. V případě otravy muchomůrkou zelenou a nastupující druhé fáze, musí pacient urychleně do nemocnice, jinak upadá do bezvědomí a umírá na selhání jater či otok mozku.
Platí okřídlené, sbírat jenom ty houby, které stoprocentně poznáte