Počasí totiž dovede s trochou praxe předpovídat podle mraků každý z nás. Bouřka může nastat, pokud jsou splněny tři podmínky: stoupající vzduch, vlhkost a teplo a právě na vývoji oblačnosti můžete poznat, že se jí s vysokou pravděpodobností nevyhnete. Stačí pozorně sledovat postupný vývoj oblaků.
Jak se mění oblaka s blížící se bouřkou
V ranních hodinách jsou na obloze tzv. beránky neboli cirokumuly, což jsou oblaky ve vysokých výškách ve výškách 6-12 tisíc metrů, které se skládají výlučně z ledových krystalků. Kromě nich se vyskytují oblaka ve středních polohách tzv. altokumuly. Ty postupně mizí a v nižších polohách se začne vytvářet kulovitá oblačnost.
S rostoucí teplotou se tyto oblaka zvětšují a rostou do výšky. Kolem poledne již mají typický tvar věží. Nakonec se vytváří typický vrchol bouřkových oblaků. Té se říká kovadlina. Pokud se objeví, bouřku můžete čekat každým okamžikem.
Jak je bouřka daleko?
Slyšíte hřmění a chcete vědět, jak je bouřka daleko? Zjistíte to snadno podle prodlevy mezi bleskem a hřměním. Rozlišujeme pak podle časového úseku bouřku blízkou, vzdálenou a velmi vzdálenou.
Blízká je, pokud prodleva nepřesáhne 10 sekund, vzdálená pak mezi deseti a patnácti sekundami a velmi vzdálena nad 15 sekund. Přitom každé tři sekundy odpovídají přibližně jednomu kilometru vzdálenosti.
