Kdo by neznal krásnou Sissi. Na jednu stranu krásná a obdivovaná žena, na druhou stranu rozmazlená potvora, které se nestyděla fackovat svou služebnou, byla posedlá svými vlasy a marnotratně utrácela.
Sissi a dar svatebního rána
Narodila se na Štědrý den bavorskému vévodskému páru a její život zcela ovlivnilo rozhodnutí mladého rakouského císaře najít si ve svých 23 letech nevěstu. Protože sám neměl příliš příležitostí, pověřil tímto úkolem svou matku a se úkolu diskrétně zhostila. Volba padla na šestnáctiletou Alžbětu, zvanou Sissi a František ji přes veškeré jejího vrtochy miloval až do jejího nešťastného konce.
Ke svatbě obdržela od otce 50 tisíc zlatých, které císař velkomyslně navýšil o dalších sto tisíc. Jako apanáž obdržela dalších sto tisíc zlatých a veškeré výdaje na její služebnictvo, cestování, výbavu či stolování nesl nadále manžel. Od něj také obdržela 12 tisíc dukátů, jako „dar svatebního rána“ za ztrátu panenství.
Brzy po svatbě však Sissi zvyklé na poměrně liberální prostředí nastaly těžké časy. Jen těžko se smiřovala s dvorní vídeňskou etiketou a čím dál více času trávila raději v Maďarsku, kde divočejší uherskou šlechtu fascinovala její krása, oheň a jezdecké umění. Nakonec i své dvorní dámy si nakonec přivezla z Uherska, což se rakouské šlechtě pranic nelíbilo.
Sissi a její vztah ke služebnictvu
Přestože je císařovna často popisována jako roztomilá dívenka, která milovala volnost a lidi, její vztah ke svým služebným byl problematický. Po celý svůj život byla posedlá svým vzhledem, obzvlášť pak krásou svých vlasů. Její osobní kadeřnice Františka Feifalíková jí musela každý den předkládat vyčesané vlasy na stříbrném podnose. Sissi zvyklá od dětství na tvrdé zacházení se služebnictvem trestala případné vypadnuté vlasy fackováním nebohé Františky.
Nakonec přišla Františka na trik, kdy si před vyčesáváním vlasů připravila pásku pomazanou lepidlem a tak vyčesané vlasy lepila. Česání se trvalo obvykle každý den odpoledne a trval dvě hodiny. Každý měsíc se pak konalo mytí vlasů, během něhož nesměl na císařovnu nikdo promluvit.
Tragický závěr života
Život Sissi významně ovlivnil strach z duševní choroby. Ta byla v jejím rodu dědičná. Trpěl jí jak bavorský král Ludvík, který byl její bratranec, tak jeho bratr. Sebevraždu nakonec spáchal i její syn Rudolf, který se v roce 1889 zastřelil i se svou milenkou na zámku Mayerling.
Její vlastní život skončil o pár měsíců později rukou atentátníka. Italský anarchista Luigi Luchieni ji probodl pilníkem, přičemž císařovna byla náhradním cílem za prince z rodu Orleans, který do místa činu Ženevy nakonec nedorazil. Vídeňské obyvatelstvo, které mělo k jejich vládkyni během jejího života ambivalentní vztah čin rozzuřil. Zejména vídeňské ženy to braly jako útok na ně samotné a zaslaly vrahovi značně nevybíravý dopis, který podepsalo na šestnáct tisíc z nich.
10. září 1898 tak skončil život milované i nenáviděné císařovny. Její vrah dostal doživotní trest vězení. Ve své cele se nakonec o dvanáct let později oběsil na koženém opasku.
Podobné články
Prohlédněte si proslulé vídeňské prostitutky z Grabenu na prvních černobílých snímcích